DKK a názor ortopeda MVDr. Skaly

Jelikož mě (a věřím, že i Vás všechny) téma DKK dosti zajímá a někdy nás i velmi „tlačí“ a trápí, dovolila jsem si napsat slíbený článek o mých zkušenostech, aj. s přípravou mladého psa na rentgen DKK.

V mezičase se objevily také nové dotazy k tomuto tématu a já jsem troufale oslovila e-mailem pražského veterináře-ortopeda MVDr. Skalu. Aktivní členové České komory ATK jej znají z členské schůze v r. 2003, kdy nám přednášel na téma dysplazie kyčelního kloubu. Pro Vás ostatní si dovolím na tohoto veterináře, odborníka upozornit, neboť se jedná o mladého, leč již zkušeného a vyhledávaného veterinárního ortopeda, který ve své praxi využívá různých moderních léčebných postupů. V případě zájmu Vám můžeme dodat kontakt (nechci jej nyní zveřejňovat, nejedná se o skrytou reklamu a inzerci). Zde jsou otázky a odpovědi:

Otázka č. 1: Vážený pane doktore, dovolím si Vás požádat o Váš názor na prospěšnost podávání vitaminu C psům jako prevenci, ne-li přímo léčebný prostředek při dysplazii kyčelního kloubu. Tato informace k nám dorazila od chovatelů německých ovčáků a jaksi se nám nezdá….

Odpověď: Vážená paní  Hošková, k Vašemu dotazu mohu říci následovné - jednoznačně nebyl prokázán pozitivní vliv vitaminu C na vývoj kloubů u lidí ani u psů, tzn. ani na rozvoj DKK. Je to pravděpodobně další "zaručený" recept, kterých jsem už slyšel hodně a které pramení ze snahy najít jednoduché řešení složitého problému. Vitamin C se podával dříve v souvislosti s panostitis juvenilis, což je zánět dlouhých rourovitých kostí rostoucích psů velkých plemen a protože je to nemoc typická pro německé ovčáky, možná si to někteří chovatelé vysvětlili jako všelék. Faktem je bohužel to, že jedinou účinnou prevencí je genetická selekce pozitivních jedinců, což mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti. Znám řadu pacientů, jejichž majitelé dělali pro prevenci maximum a jejich nález DKK je oboustranně 4. stupeň - geny neošidíte. Podávání vitaminu C určitě neuškodí, ale psi jeho nedostatkem netrpí - tvoří si ho na rozdíl od lidí dostatek sami. Pokud někdo tvrdí, že vitamin C funguje, je vysvětlení jednoduché - pes by DKK neměl i bez jeho podávání, pouze majitel má pocit, že psovi pomohl a přirozeně se chce se zázračným efektem podělit s ostatními. Tak ostatně vzniká řada těchto  názorů, které se velmi rychle šíří mezi chovateli psů a které zase časem vyšumí. Pokud by vitamin C v této indikaci fungoval, všichni lékaři by o tom věděli a vzhledem k tomu, že by to byla velmi jednoduchá a zároveň levná léčba, jeho použití by bylo zcela standartní nejen u psů, ale i u lidí, kde je DKK velmi běžná. Popravdě řečeno mě ani nenapadá možný teoretický mechanizmus účinku. Asi jsem Vás trochu zklamal, ale mám velkou obavu, že jde  o další z mnoha bublin, které zpravidla rychle prasknou.

Otázka č. 2: Často slýchám názor pejskařů o tvrdším posuzování RTG DKK v ČR, než-li např. v západní Evropě. Jsou to věty typu: "No jo, on má v Holandsku A/A, to u nás by byl rád za B/B". To, že jsem sama dovezla štěně ze zahraničí, svědčí o tom, že těmto řečem příliš nevěřím, a to díky existenci jednotných FCI norem, které přesně vymezují jednotlivé stupně. Nicméně chovatelé NO běžně jezdí rentgenovat do Německa...

Odpověď: Ano, podle normy FCI na posuzování by se měly výsledky posouzení DKK shodovat, je ovšem pravdou, že např. právě v Německu nebo i na Slovensku je subjektivně "jemnější metr", takže to, co jste slyšela, je fakt. Otázkou zůstává , co je pro psy lepší...  Oznámkování DKK neznamená totéž, co intenzita bolesti kloubů, takže v tomto směru je jedno, má-li pes 2. nebo 3. stupeň - běhat bude pořád stejně. Na chovnost by se ale měli používat psi co nejzdravější, takže mi ta česká přísnost přijde spíše ku prospěchu věci. Zrovna chovatelé NO by mohli vyprávět o exteriérově krásných psech ze zahraničí, kteří k nám zatáhli v genech DKK nebo další vady.

S pozdravem Roman Skala